Po odpočinkovém víkendu mě čekalo povinné dvoudenní školení, které musí absolvovat všichni Mayo zaměstnanci - Orientation. Konalo se ve velkém sále, ve kterém bylo 18 kulatých stolů a u každého sedělo šest lidí. Po vyplnění dalších čtyř formulářů jsem dostala speciální pracovní sešit, spoustu letáků, velkou ceduli s mým jménem, kterou jsem si měla dát na stůl a ještě malou jmenovku na oblečení. U stolu jsem seděla se šesti mladýma holkama. Po oficiálním uvítání a klasickém "I love my job!" to už šlo ráz na ráz. Nejdřív se hrála klasická seznamovačka - první se představí a řekne něco málo o sobě, druhý se představí a zopakuje co řekl první, třetí se představí a zopakuje všechno co říkali před ním... Bylo to fajn, až na to, že jsem byla ta šestá, takže jsem měla co dělat, abych si o každé "kolegyni" aspoň něco zapamatovala. Dvě holky byly sestřičky, jedna personalistka, jedna informatička a ta poslední měla pracovat ve stravování. Potom se už rozjela série přednášek - od historie Mayo clinic až po povinnosti při parkování. Nejvíc se mi líbila přednáška instruktorky z Dan Abraham Healthy Living center (posilovna), která donutila všechny posluchače se po obědě i trochu protáhnout. Bylo hrozně srandovní vidět cvičit chlapy v oblecích. Dan Abraham je hodně zajímavé místo a určitě mu budu věnovat jeden z dalších příspěvků. Naštěstí jsme celé dva dny jenom neseděli v sále (kde mimochodem valila klima naplno, takže tam mohlo být max. 20°C), ale taky jsme se museli vydat prozkoumat celý kampus Mayo budov. První den to probíhalo tak, že každý stůl dostal kartičku, na které byly napsané dvě Mayo budovy a co v nich musíme zjistit. Ještě, že jedna "kolegyně" už na Mayu dělala nějakou praxi, takže jsme šly jenom za ní, protože zorientovat se ve všech těch budovách není jen tak. Většina Mayo budov je navíc propojena systémem podzemních tunelů, takže vůbec nemusíte vycházet ven. To zřejmě všichni ocení hlavně v zimě - ráno sedneš v garáži do auta, dojedeš do parkovacího domu a tam pohodlně ještě v papučích vklouzneš do "subway" a dojdeš suchou nohou až do práce.
Druhý den nás všchechny naložili do autobusů a udělali s náma asi půlhodinovou jízdu Rochesterem. Taky každý dostal oficiální Mayo jmenovku, bez které se tu člověk opravdu neobejde.
Přednáška, která mě docela pobavila, byla o harassmentu. Jeden člověk přečetl případ takového harašení a ostatní o tom diskutovali. Ještě, že to není u nás, aby se pak člověk bál třeba někomu říct, že mu ty fousy/nový sestřih vlasů/oblečení sluší...
Celé školení zakončila soutěž o postavení nejvyšší stabilní věže. Z dvou archů papíru formátu A3, několika sponek, izolepy a slámek (pro čecháčky - brček) měl každý stůl postavit co nejvyšší věž, která nespadne po fouknutí dvou lidí. Naše věž byla moc krásná, ale bohužel až druhá nejvyšší :o(
Žádné komentáře:
Okomentovat